Vyhledávání
      

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)

Ovoce > 

Výška rostliny: 
do 15.0 m
Doba květu: 
Květen, Červen, Červenec
Doba plodu: 
Srpen, Září, Říjen, Listopad
Doba sběru: 
Srpen, Září, Říjen, Listopad
Barva květu: 
bílá
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
lata
Tvary listů: 
zpeřené
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použitelné části: 
plod
Použití: 
solitéra, v lékařství, v potravinářství
Náročnost: 
slunce, polostín, sucho, vlhko, kyselé půdy

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Jeřabiny jsou stromy velké do 15m. Délka jejich života je krátká. Je opadavý, samosprašný. Plody jsou velké do 1cm, kulovité, červené, v latnatých chocholících, jsou velmi bohaté na vitamin C a pektin.

Jeřáby obecné jsou velmi atraktivní stromy s typickými, svrchu tmavšími lichozpeřenými listy. Smetanově bílé nadýchané květy vyrůstají ve velkých chocholičnatých latách, podobných květenství černého bezu, a nepříjemně voní. Na podzim se větve prohýbají pod tíhou jasně červených až šarlatových plodů, které zůstávají na stromě až do zimy.

Vědecký druhový název aucuparia pochází ze slova „aucupium“, což znamená vnadidlo k chytání ptáků, a dokládá, že jeřabiny se kdysi užívaly jako návnada.

Do početného druhu Sorbus patří zakrslé keře i stromy. Jeřáby jsou rozšířeny po celém světě a většinou patří k otužilých dřevinám. Listy se na podzim pestře zbarvují a řada druhů je pěstována také pro ozdobné plody, které mohou být i žluté nebo bílé. V minulém století byla přivezena z Číny řada ozdobných. Ke zlepšení kvality plodů však prozatím nedošlo.

Jeřáb sladkoplodý (Sorbus aucuparia var.Edulis) byl na počátku 19. století objeven na Moravě.

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) má oranžově červené plody, které milují ptáci, pro nás mají ale příliš trpkou a hořkou chuť.

´Xanthocarpa´ je okrasný kultivar druhu aucuparia a má žluté plody. Nominální poddruh jeřábu ptačího zůstává ale nejčastějším a roste v prostředí velkoměst.

Kultivar ´Edulis´ je nejkvalitnějším pro gurmány, rodí totiž sladké plody.
Muk obecný (Sorbus aria) má podobné hnědočervené plody, které se dříve často konzumovaly nebo se z nich připravovalo víno.

V minulosti byla také oblíbena oskeruše domácí (Sorbus domestica), původem z Malé Asie, dnes už však není příliš hojná. Má drobné trsy velkých hnědozelených malvic, které připomínají tvarem hruštičky. Před konzumací vyžadují zhniličení podobně jako mišpule. Existují dva tvary plodů – hruškovitý a jablkovitý. Jejich chuť se zlepšuje po přemrznutí, dříve se prodávaly na londýnských trzích.

Břek obecný (Sorbus torminalis) má menší tuhé, trpké plody, které se kdysi podávaly dětem.

Čeleď:
Rosaceae

Pěstování:
Jeřáb dobře snáší i poměrně kyselé půdy, nemiluje ale vápnitou nebo křídovou zeminu, ve které se dožívá nízkého věku. Dává přednost sušším stanovištím, v přírodě se ale běžně vyskytuje u horských potoků nebo ve vlhkých pahorkatinách.

Pro pěstování ve skleníku je jeřáb příliš otužilý a také velký. V nádobách roste i plodí, úroda je ale menší.

K udržení koruny postačí výchovný řez,musíme ale hlídat a odstraňovat přerostlé výhony. Přímé mladé výhonky můžeme opatrně stahovat dolů pomocí zátěže uvázané ke koncům větví.
Téměř všechny druhy i kultivary jsou velmi ozdobné květem i plody a na podzim se zbarvují krásnými karmínovými odstíny, většinou ale nevoní příliš sladce. Jeřáby jsou významné pro ptáky a hmyz, hlavními opylovači jsou mouchy a komáři.

Hnojení:
Na jaře provádíme postřik stimulátorem Bio-Algeen S-90.

Použití:
z jeřabin se vyrábí zavařenina., která se téměř vyrovná marmeládě a hodí se ke zvěřině nebo tučným a studeným pokrmům. Je z nich možné připravit i kompoty a sirupy a někdy se užívají k dochucení jablečných pokrmů. Dělají se z nich také kvasné a lihové nápoje a sušené plody se mohou v nouzi přidat do jídla jako náhražka chleba. Podobným způsobem se tradičně využívaly i plody oskeruše.

Kůra jeřábu se užívala k barvení a louhování, pevné dřevo sloužilo k výrobě násad a rukojetí. Dřevo oskeruše je tuhé a odolné. Plody břeku se užívaly v lékařství.

Množení:
Semena izolovaných stromů udržují rodičovský charakter, před výsevem ale vyžadují zimní stratifikaci. Řízky se většinou neujímají, šlechtěné kultivary se množí uprostřed léta očkováním nebo časně zjara roubováním na podnože semenáčů. Jeřáby očkované na podnož z oskeruše rodí o poznání větší plody.

Choroby, škůdci:
Škodu dělají hlavně ptáci. V alkalických půdách se stromy dožívají jen krátkého věku. Jinak nevyžadují příslušníci tohoto rodu zvláštní péči a jen zřídka je napadají škůdci nebo choroby. Díky tomu je jejich pěstování příjemné.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.