Detail

Popis

---

Miřík celer je dvouletá rostlina, vysoká 30 -90cm. Má vřetenovitý kořen, větvenou hranatou a lesklou lodyhu. Aromatické listy jsou 1 -2krát zpeřené, lístky mají ostře zubaté okraje. V prvním roce vytvoří rostlina přízemní růžici listů, v druhém roce vyrůstá lodyha s malými okolíky zelenavě bílých květů, které kvetou od června do září.

Pro Řeky byl miřík cennou rostlinou. Korunovali jím vítěze nemejských her, pořádaných k poctě Diově. Později se stal pohřební bylinou, když syna nemejského krále usmrtil had ukrytý v miříku. Řekové používali tuto bylinu i pro léčebné účely. Římané dělali z celeru nádivku do selátek. V 19. století pěstovali miřík Shakeři (členové americké náboženské sekty) jako složku léčivých směsí.

Kdysi se věřilo, že žvýkáním semen se zlepší soustředění, nebo že pojídání řapíku rostliny a semen zvýší pohlavní žádostivost. Ve středověku se věřilo, že čarodějnice jedí semena miříku, aby nespadly za letu z koštěte.

Původ:
Miřík celer je původní v jihozápadní Evropě, v Británii, Asii a Africe. V některých částech Evropy roste na bažinatých půdách, často blízko moře nebo v přílivové zóně.

Pěstování:
Miřík vyžaduje živnou vlhkou půdu a slunné stanoviště chráněné před silným větrem. Semena se vysévají buď brzy na jaře pod sklo, nebo koncem jara přímo do volné půdy. Doba klíčení semen je poměrně dlouhá. Mladé rostliny se musí protrhat nebo rozsadit na vzdálenost 45cm. Miřík není vhodný pro pěstování v místnosti.

Sběr:
Listy se sbírají podle potřeby, semena po dozrání. Listy je možné sušit, zmrazit nebo naložit do octa. Také semena se mohou sušit.

Množení:
Miřík množíme semeny.

Použití:
Nálev z listů pomáhá léčit poruchy trávení a koliku, je také obecným tonikem. Odvar ze semen se používá proti nespavosti. Šťáva z listů a stonků podporuje tvorbu moči.