Detail

Popis

---

Révy jsou opadavé, samosprašné liány. Délka jejich života je dlouhá. Plody jsou velké do 2cm, v hroznech, červené nebo černé.

Bylo popsáno několik stovek druhů hroznů rodu Vitis. Většinou jsou to ozdobné popínavé révy. Do značné míry se jim podobají i rody Ampelopsis a Parthenocissus připomínají víno a dokonce mají i hrozny, které jsou ale nejedlé.

Tyto druhy vína jsou pěstovány spíše pro svou schopnost rychle zakrýt nevzhledná místa a pro podzimní výrazné zbarvení listů. Jejich plody jsou pokládány spíše za nadbytečný doplněk, poskytují však různé vůně.

I když jsou pro komerční účely a pro výrobu vína výlučně používány různé odrůdy Vitis vinifera, po světě se nesčetné plody dalších druhů rodu Vitis konzumují už od pradávna. Jejich „krev“ ovlivnila v mnohých případech i některé odrůdy Vitis vinifera. Těchto druhů je ovšem málo.

Vitis aestivalis má srdcovité listy, vespod ochmýřené, vonné květy a časné černé plody. V Evropě se poprvé objevila v roce 1656.

Vitis labrusca je dalším druhem dovezeným do Evropy v roce 1656. Letorosty jsou chlupaté a listy kožovité, na špičce temně zelené, později na spodní straně růžové. Plody jsou kulaté, temně nachové a mají výraznou pižmovou vůni, která je občas nepříjemná. Tento druh dal vzniknout několika dobrým kultivarům: ´Concord´.

Podobná je Vitis vulpina´ s lesklými listy. Obě mají sladce vonící květy.
Vitis rotundifolia se v USA běžně používá k výrobě vína. V hroznu má půl tuctu velkých masitých plodů, jsou obvykle černé, i když byly vypěstovány místní bílé odrůdy.

Vitis cordifolia je velmi odolná a dobře se jí vede na vápenitých půdách. Temně nachové plody musí před konzumací projít mrazem a jsou používány k výrobě vína. Některé místní odrůdy mají sladší, chutnější, červené nebo černé plody.

Vysoko šplhající Vitis riparia má velké, lesklé, hluboce vykrojené listy a velká samčí květenství, která mají výraznou nasládlou vůni rezedy. Plody jsou černé nebo jantarové a velmi kyselé.

Vitis coignetiae má obrovské listy o průměru až 30cm a je velmi vzrostlá. Protože se na podzim listy barví karmínově a šarlatově, vysazuje se jako okrasná rostlina. Její černé plody nejsou příliš chutné.

Vitis Davidii byla kdysi označená spinovitis, protože její kmen, odnože i listy mají trny. Na podzim se její listy barví karmínově. Její černé plody jsou poživatelné
Vitis californica plodí velké množství velmi chutných plodů.

Čeleď:
Viteaceae

Původ:
Vitis aestivalis a Vitis riparia pocházejí ze Severní Ameriky, Vitis rotundifolia je původem z USA, Vitis coignetiae je domovem v Japonsku a Koreji, Vitis davidii pochází z Číny, Vitis californica pochází z Ameriky, od Indiánů Pueblo.

Pěstování:
Většina druhů nevyžaduje zvláštní podmínky. K dozrání hroznů je třeba suchý podzim a v chladnějších oblastech je proto lépe pěstovat révu u teplých zdí. Zimní podchlazení je jim k užitku. Musíme se vyvarovat přehnojení.

Ochrana pře mrazem, deštěm a ptáky stojí za úvahu, ale réva pěstovaná ve skleníku je mnohem citlivější na jiné škůdce a plísně.

Podobně jako Vitis vitifera, ano ostatní druhy nemilují omezování, ve velkých nádobách je ale pěstovat můžeme. Tyto podmínky ale zkracují dobu života a umožňují jen malou úrodu. Spolehlivě brzdí vzrůst révy a umožňují její pěstování v omezeném prostoru.

Tyto druhy patří k nejhodnotnějším okrasným rostlinám, jsou vhodné k rychlému zakrývání, přestože pro malé zahrádky mohou být přes silnou prořízku až příliš rozpínavé. Díky mnoha květům a plodům jsou ideální pro přírodní zahrádky.

Divoké druhy upravujeme podobně jako normální révu a bez úpravy i ony uplatňují překotný růst, při němž se vyčerpávají samy svou nadprodukcí. Při okrasném využití to nevadí. Pro pěstování plodů je ale žádoucí krátký řez a vedení na drátěnkách se sponem cca 50cm, nebo, v případě citlivějších forem, na zakryté zdi. Hlavní rámec se tvoří během prvního roku, vykrýváním drátů, dřevem s plodným révím. Tyto výhony budou pak každé následující jaro vyhánět čípky, přičemž palice květů se objevují mezi třetím a pátým listem. Po dalších třech až čtyřech listech odnož odkloňujeme. Je důležité redukovat počet hroznů, na metr větve nenecháváme více než dva. V zimě odřezáváme všechny výmladky na jedno očko z každé hlavní větve, s výjimkou tažní.

Divokým druhům vína se daří dobře v blízkosti ostružin, šalvěje, hořčice a yzopu. Neprospívá jim zelí, ředkvičky, pryšce a vavřín.

Hnojení:
Na jaře jednou měsíčně postřikujeme rostlinu stimulátorem Bio-Algeen S-90.

Použití:
Většina plodů je příliš drobná s množstvím semen, nebo trpká, než aby se daly jíst čerstvé. Nejlepší jsou tedy ve formě šťávy nebo rosolů. Pro slinou vůni se některé z nich nehodí na přípravu vína.
Jako u jiných vín jsou prořezané zbytky vhodné na podpal.

Množení:
Protože představují přirozené druhy, lze je jen těžko pěstovat ze semen. Vyzrálé řízky, odříznuté v pozdním podzimu, jsou pro řízkování nejlepší. Možné je očkování nebo roubování.

Choroby, škůdci:
Jako odlišné druhy reagují na většinu révových škůdců a chorob dosti dobře. Problémem jsou pro ně snad jen ptáci.