Vyhledávání
      

Švestka domácí (Prunus domestica)

Ovoce > 

Výška rostliny: 
do 6.0 m
Doba květu: 
Duben, Květen
Doba plodu: 
Červen, Červenec
Doba sběru: 
Srpen, Září
Barva květu: 
bílá
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
chocholík
Tvary listů: 
celokrajné
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použitelné části: 
plod
Použití: 
solitéra, skupinové výsadby, v potravinářství
Náročnost: 
slunce, polostín, vlhko, těžké půdy, propustné půdy, nenáročné

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Švestka je proměnlivější než většina ostatních plodin. Jsou to stromy vysoké 6m, opadavé, odolné, štíhlé, trnité, obvykle samosprašné.Plody jsou vejčité, velké 3 -6cm, nejrůznější barvy, bohaté na obsah hořčíku, železa a vitaminu A.
Celá řada kultivarů a forem se liší dobou zrání, velikostí a tvarem, barvou a chutí. Pěstované kulturní odrůdy jsou hybridy, potomky švestek vyšlechtěných z nejméně patnácti samostatných planých druhů.
Evropská švestka domácí je chápána jako hybrid myrobalánu třešňového (Prunuscerasifera) a trnky obecné (Primus spinosa). Je to menší až střední, štíhlý, opadavý strom s malými bílými květy.
Existují stovky odrůd, zrajících v nejrůznějších úsecích sezony. ´Victoria´ je plně samosprašná a opylující mnohé další kultivary a vždy se vyplatí mít ji v zásobě. Velké, žluté a vejčité plody s nachovým odstínem mají zlatožlutou dužinu.
´Coe´s Golden Drop´ má slabší sklizně, plody jsou ale výborné. Vyžaduje teplé místo u zdi, velmi připomíná meruňky.
´Severn Cross´ je velmi dobrý samosprašný, zlatavý potomek ´Coe´s´.
´Czar´ má květy odolné mrazu a je samosprašná. Je to odrůda spíše tržní než stolní.
´Marjorie´s Seedling´ je vhodná v obou směrech, je pozdní a samosprašná.

Čeleď:
Rosaceae

Původ:
Evropská švestka pochází ze západní Asie a z Kavkazu. Nejprve zdomácněla v Řecku, a pak i ve většině mírného pásma. Plinius popisuje vyšlechtěné odrůdy ze Sýrie, které se přes Řecko dostaly do Itálie a odtud do celé Římské říše. Reintrodukovány byly také křižáky. Jindřich VII. tak přivezl odrůdu ´Perdrigon´.
Švestkové pecky si v roce 1629 objednali osadníci k pěstování v Massachusetts, a později se švestka rozšířila po celé mírné části Severní Ameriky. V roce 1864 už bylo ve školkařském katalogu nabízeno více než 150 odrůd. Některé americké kultivary se poté vrátily do Evropy.
´Fellemberg a ´Prune d´Agen´ pocházejí z Evropy, dnes jsou ale běžnější v Kalifornii.

Pěstování:
Švestky a slívy, na rozdíl od jiných ovocných stromů, upřednostňují těžší, vlhčí půdu. Na zcela chladná, podmáčená místa a do výrazně těžkých půd se ale také nehodí. Některé, jako ´Victoria´ nebo ´Czar´ se mohou pěstovat i na stinných kamenných zídkách.
Vzhledem k citlivosti na jarní mrazíky, hniloby a houbové nákazy stojí za to pěstovat švestky ve skleníku.Nejlepší je umístit je do velkých květináčů, abychom je mohli alespoň na část roku umístit ven, protože příliš teplé a vlhké prostředí skleníku jim nesvědčí.
Švestky a slívy můžeme pěstovat jako vysokokmeny, ale někdy mohou těžké plody větve prohýbat. Takovéto obtěžkané větve potřebují oporu. Většinou se pěstují jako keře nebo čtvrtkmeny. Po vytvoření správné koruny se už větve neprořezávají, kromě odumírajících a nemocných.. Všechny úpravy je dobré provádět v době vegetace.
Praktické je pěstování za zakrslých podnožích ´Pixy´, které se vyvazují ke zdi. Vhodnější je přitom šikmá palmeta, než vějířovitý tvar.
Švestka je v době květu velmi dekorativní strom prospěšný jak pro hmyz, tak pro hlodavce.
Z blízkosti stromů bychom měli odstranit sasanky, které způsobují rez. V USA se pěstuje v blízkosti švestek česnek, který odpuzuje nosatce.

Hnojení:
Na jaře provádíme postřik stimulátorem Bio-Algeen S-90.

Sklizeň:
Slívy a švestky s sklízejí pro kuchyňskou úpravu těsně před dozráním a vydrží čerstvé i několik dní. Jejich chuť ale není tak výrazná, jako chuť plně vyzrálých plodů. Někdy bývají preferovány odrůdy, jejichž plody jsou snadno oloupat.

Použití:
Ze švestek můžeme připravit džemy, šťávy nebo ovocné sýry. Vypeckované se zmrazí a nakládají do sirupu se slivovicí.
Ze švestek a slív se v Maďarsku a celé střední Evropě vyrábí silná pálenka – slivovice.

Množení:
Množíme roubováním na odrůdy ´Pixy´ a další nové zakrslé podnože, pokud nemáme velký sad a nepotřebujeme obrovské výnosy. Švestku je také možné pěstovat i z pecky, potom ale trvá dlouhou dobu, než začne plodit.

Choroby, škůdci:
kromě obvyklých škůdců napadá slívy a švestky i několik specifických. Pokud je ale ochráníme před mrazem nebo nepřestanou plodit, mají úrodu tak dobrou, že starost o ně je pro soukromého zahradníka zbytečná. Jsou náchylné k houbové stříbřitosti listů a proto neprořezáváme na podzim, v zimě a na začátku jara, ale v době vegetace při suchém počasí. Významným nebezpečím je také šárka.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.