Detail

Popis

---

Topinambur hlíznatý je trvalka s hlízovitým oddenkem, nazývaná někdy také „malá slunečnice“. Lodyha dorůstá obvykle kolem dvou metrů, je přímá, lysá, nebo drsně chlupatá, nahoře větvená. Listy jsou většinou vstřícné, vejčité, zúžené v křídlatý řapík, hrubě pilovité, na lící drsné, na rubu bělavě pýřité, horní o něco menší než spodní. Květ je žlutý, terčovitý, typický pro slunečnici, ale nepoměrně menší. Plodem je nažky velká pět milimetrů, lysá nebo chlupatá, s 1 až 4 brvitými štětinkami.

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Původ:
Topinambur pochází ze Severní Ameriky a je pěstován jako krmivo. Často zplaňuje. Na Zlínsku, v okolí Moravy a Dřevnice vytváří husté porosty.

Sklizeň:
Sklízíme hlízu, méně často list nebo nať.

Použití:
Topinambury obsahují, vedle vody, kvalitní olej, vlákninu, esenciální aminokyseliny, polysacharid inulin, vitaminy, zejména vitamin C, kyseliny jablečnou, jantarovou a citronovou a řadu minerálních látek, z nichž nejdůležitější je draslík.
Topinambury jsou především dietní potravinou, mimořádně vhodnou pro děti, rekonvalescenty a staré osoby, také pro diabetiky.
Pravidelná konzumace topinamburů má výrazný protirevmatický účinek, mírní žlučové koliky - uvádí činnost žlučníku do harmonie s ostatními orgány. Zmírňuje také těhotenské křeče a nevolnost. Vysoký obsah draslíku činí z topinamburů dobrý odvodňovací prostředek při otocích nejrůznějšího původu. Topinambury dovedou regulovat menstruaci a snižují riziko potratu, resp. předčasného porodu. Mají také prokazatelný protiastmatický účinek a snižují hladinu zejména LDL cholesterolu.
Topinambury nelze sušit. Jelikož jde zejména o potravní doplněk, není určené dávkování. Většinou je konzumujeme syrové nebo tepelně upravené.
Při podávání topinamburů nejsou známy žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.
Topinambury lze použít v homeopatii na přípravu šťávy nebo tinktury, které lze skladovat delší dobu a lze ji také pravidelně a přesně dávkovat. Užívá se stejně jako v jiné podobě.
V některých případech dochází k záměně pojmu inulin a inzulin. Inulin je polysacharid, vytvářející zásobní látky (namísto škrobu) u řady rostlin z čeledi hvězdicovitých. V rostlinách je nejčastěji rozpouštěn v buněčné šťávě a hromadí se nejčastěji v podzemních orgánech. Např. kořen čekanky obsahuje kolem 15% inulinu, u pěstovaných druhů až 50%. Kořen pampelišky až 40%, hlízy jiřiny kolem 25%.
Inulin je hygroskopický bílý prášek bez chuti a bez zápachu, rozpustný v horké vodě a nerozpustný v etanolu. Otáčí rovinu polarizovaného světla doleva a jeho hyrdolýzou vzniká fruktóza.
Inzulin je hormon produkovaný parenchymem Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní, který výrazně zasahuje do přeměny sacharidů a řídí hladinu krevního cukru. Kromě inzulinu tvoří pankreas řadu trávících fermentů. Inzulin je vytvářen výhradně živočichy, nikoli rostlinami. Vysokou hladinu inzulinu mají například žraloci nebo velryby.