Vyhledávání
      

Vinná réva (Vitis vinifera)

Popínavé rostliny > 

Výška rostliny: 
od 10.0 m do 30.0 m
Doba květu: 
Květen, Červen
Doba plodu: 
Červenec, Srpen
Doba sběru: 
Září, Říjen
Barva květu: 
bílá, žlutozelená
Barva olistění: 
zelená, plstnaté
Tvar květu: 
lata
Tvary listů: 
zubaté, okrouhlé
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použitelné části: 
plod
Použití: 
popínavá rostlina, v potravinářství
Náročnost: 
slunce, sucho, teplomilná, propustné půdy, nenáročné

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Vinná réva je liána dorůstající do výšky 10 - 20 (30)m.
Je opadavá a samosprašná. Délka života této rostliny je dlouhá.

Plody jsou velké 2 -5cm, vejčité, bílé, černé, červené.
Pnoucí révy mají hladký, loupavý, hnědý kmínek, velké laločnaté listy a na podzim záplavu hroznů. Květy jsou tak nenápadné, že si jich všimneme jen vzácně, jsou bílé a sladce voní. Na podzim se listy hezky zbarvují, do červena u odrůd s rudými hrozny nebo dožluta u odrůd s hrozny bílými.

Odrůdy ´Zante´ nebo ´Curratn Grape´ jsou téměř bez semen. Po svém zavedení pomohly vytvořit kalifornský ovocný průmysl, jsou ale méně vhodné do chladnějších oblastí.

Nejodolnější a nejlepší hroznová vína do chladného podnebí jsou ´Boskoop Glory´, které jsou jemné a temně nachové.

´Strawberry Grape´ produkují množství růžovonachových hroznů a ´Siegerrebe´ má růžové plody se sladkou muškátovou vůní.

Čeleď:
Vitaceae (révovité)

Historie:
Hrozny nás provázejí od biblických dob, už praotec Noe založil vinici. Podle archeologických nálezů znali Staří Egypťané do detailů vinohradnictví a vinařství už v roce 2440 př.n.l. Římané rozšířili révu po celé Evropě, dokud v prvním století císař Domicin nezavedl ochranu domácí produkce a nenařídil odstranění révy z Británie, Francie a Španělska. O dvě století později císař Probus znovu víno zavedl a ještě dlouho po zániku Římské říše se vinohrady udržovaly při klášterech.

V průběhu 19. století se víno často pěstovalo pod sklem a viktoriánští pěstitelé dovedli jeho celoroční pěstování ve vyhřívaných sklenících k dokonalosti. Ztrátou levné pracovní síly a ještě levnějšího topiva většina těchto viktoriánských pěstíren zanikla, réva však dosud leckde přežívá u slunných stěn, jejichž skleněný kryt již dávno zmizel.

Do Nového světa bylo víno dovezeno již v roce 1494 a během posledních století se rozšířilo téměř po celém světě. Nyní se většina révy pěstuje na amerických podnožích, především jako prevence proti kořenovému révokazovi rodu Phylloxera.

Pěstování:
Pěstování révy je snadné. Většinou je velmi odolná a k dobré úrodě nevyžaduje zvláštní podmínky. K dozrání hroznů je ale třeba teplý, suchý podzim a v chladnějších oblastech je proto dobré pěstovat révu u teplých zdí.

Způsobů, jak prořezávat révu, i jejich variací je velmi mnoho. Ponecháme-li révu bez řezu obvykle roste bujně a vyčerpává se nadměrnou úrodou.

Tradičně se réva pěstuje na jilmech a moruších, daří se jí dobře vedle ostružin, šalvěje, hořčice a yzopu. Neprospívá jí společnost zelí, ředkvičky, pryšce a vavřínu.

Vinná réva rychle šplhá a překrývá podklad svými listy, které se na podzim krásně zbarvují. Může se tedy použít na zakrytí potřebných míst. V přírodní zahradě je réva potřebná jak svými květy, tak plody.

Hnojení:
Jednou měsíčně postřikujeme rostlinu stimulátorem Bio-Algeen S-90.

Sklizeň:
v chladnu a suchu hrozny vydrží dlouho přímo na révě. Odřezáváme tedy celé letorosty a dáváme je do láhve s vodou, v chladném a suchém sklepu vydrží pak celé týdny. Čím méně se jich dotýkáme, tím lépe vydrží.

Použití:
Nejlepší jsou kvalitní stolní hrozny. Získáváme z nich šťávu, kterou můžeme zmrazit pro celoroční použití. Jsou také vhodné k výrobě zavařeniny a přebytky lze zužitkovat na víno.

Množení:
Révu můžeme pěstovat na jejích vlastních podnožích, můžeme také řízkovat, téměř každý zralý řízek na podzim zakoření. Jinde je třeba očkovat na rezistentní podnože.

Choroby, škůdci:
Příčinou největších ztrát jsou ptáci. Ve vlhkých sezónách se často objevují rzi, v suchých zase plíseň. Objevuje se také zobonoska révová, proti které můžeme bojovat pomocí lapáků a zavedením parazitických hlístů.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz, HudebniSkupiny.cz, OSOBNOSTI.cz, SPISOVATELE.cz, PANOVNICI.cz, FINANCNICI.cz | mojidol.pl
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.